Spolek pro obnovu tradic, občanské sdružení


Třetí benefiční setkání v Moravském Krumlově

13.01.2009 17:48

 

Třetí benefiční setkání v Moravském Krumlově

Už po třetí jsme se z iniciativy občanského sdružení SPOT sešli 8. ledna v podvečer na Benefičním setkání s výtěžkem věnovaným ve prospěch speciálních tříd pro děti s těžkou kombinovanou vadou Základní školy Ivančická v Moravském Krumlově.

Docela dlouho jsem hledala slova, kterými bych za sebe i za celou naši školu dostatečně poděkovala všem lidem, kteří se jakkoliv podíleli na úžasné atmosféře tohoto setkání. Ale slova jsou jen slova – skládejte je do dlouhých vět jak chcete a stejně to vždycky bude jen „odvar“ toho, co cítíte. A tak nebudu psát o tom, jaké byly modely – byly už tradičně nádherné a skvěle předvedené, nebudu psát o programu provedeném žáky ZUŠ M. Krumlov – byl už tradičně příjemný, ani nebudu psát o vybrané a darované částce – byla už tradičně ohromující. Chci napsat o něčem, co je tiché a nenápadné. Chci napsat o tom, co se odborně nazývá sociální inteligence – o tom, čemu říkáme lidskost.

Nevím už, co to bylo za moudrého pána, který řekl tu slavnou větu, která se pak stala základem moderní politologie: „Řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek.“ Je to velmi moudrá věta. Převeďme ji na lidi – Společnost je tak silná, jako nejslabší člověk v ní. Krumlováci se už nejspíš s touto větou v mysli narodili. Soudím tak z toho, jak se umí postarat o děti s postižením ve „své společnosti“. Nejdřív jim zřízením speciální třídy umožnili prožívat dětství v jejich rodinách, chodí se podívat na jejich vystoupení, potěší je návštěvou přímo ve třídě, …a přijdou na Benefici a vhodí „svoji minci“ do pokladny. To všechno jsou projevy krásné a čisté lidskosti.

Každý si neumí uvědomit, jak křehoučká je hranice mezi „zdravím“ a „nezdravím“, mezi „teď“ a „za pět sekund“… Ale znám spoustu lidí, kteří už tyto stavy mohou přesně popsat, a – věřte mi, veselé čtení by to nebylo. Znám rodiny, které se radovaly ze zdravého dítěte a v pár sekundách se jim život otočil naruby. To je potřeba vědět. Je potřeba vědět, že dneska třeba ještě můžu otáčet hlavu a dívat se jinam, když jde o děti s postižením. Zítra můžu plakat při pohledu na stejně postižené dítě vlastní, které ještě před malou chvílí bylo úplně zdravé. Ale to by bylo téma na knihu. Teď chci hlavně vyjádřit, i když velmi neobratně, jak moc si všichni projevů podpory pro „naše“ žáčky vážíme.

Děkuji jménem svým a jménem celé Základní školy Ivančická touto cestou občanskému sdružení SPOT za krásný večer a organizačně náročnou práci odvedenou pro dobrou věc. Děkuji všem lidem, kteří na Benefiční setkání přišli a projevili tak svůj zájem o „své nejslabší spoluobčany“ – bez jejich účasti by to nebylo ono. Děkuji panu místostarostovi Mgr. Třetinovi za podporu a záštitu setkání. Děkuji paní poslankyni Ireně Kočí (mimochodem – v novodobé historii Moravského Krumlova máme v osobě paní Kočí první poslankyni v parlamentu ČR – gratulujeme, paní Kočí!) za její dnes už vzácný čas, který s námi na setkání strávila.

A děkuji i těm, kteří na péči o děti s postižením mají jiný názor – díky jejich vyjádřenému postoji lépe vynikne výjimečnost těch, kteří jsou našimi kamarády.

Mgr.Lenka Ficová

—————

Zpět